1) Co k obědu?
Otázka k dennodennímu řešení, zvlášť pokud ti visí na krku pár hladových…krků.
„Je mi to jedno.“
„Něco dobrýho.“
„Cokoliv, hlavně rychle.“
A v poslední době stále častěji „Něco zdravýho“ nebo „Něco bez masa.“
Klasické odpovědi dnešní doby a teď babo raď.
V tomto článku ti zkusíme napovědět. Nejprve tě Mr. Salatoff seznámí s nejnovějším výživovým trendem, tzv. kompletním talířem, který je založen na nejaktuálnějších poznatcích o zdravém stravování. Buď si jistý, že jestli se ti jen trochu podaří přiblížit svůj talíř tomu kompletnímu, zdraví ti poděkuje. Druhá část článku se zase věnuje tomu, kdy jíst a jak to mají kultury rozdílné. Třeba se necháš inspirovat anglosaským brunchem nebo jižní siestou.
2) Kompletní talíř
a) kompletní talíř vs. výživová pyramida
Jestli znáš náš blog, už jsi jistě četl o tzv. výživové pyramidě. Dlouho doporučovaný model stravování, který určitě není špatný, má svého konkurenta v tzv. kompletním talíři nebo jinak - ve zdravém talíři. Většinou v rámci teorie výživové pyramidy bývá zmíněno doporučení, které potraviny z kategorií sacharidy, tuky, bílkoviny volit spíš. Kompletní talíř je v tomto podstatně striktnější, protože nevhodné potraviny přímo zakazuje a jasně říká, která zdravá jídla vybírat. Výživová pyramida má podle některých teoretiků na svědomí nárůst cukrovky a dalších civilizačních chorob. Výživoví poradci se proto rozhodli pro revizi a převážně sacharidy a bílkoviny vydefinovali podle nejnovějších studií o vhodných látkách pro naše tělo.
b) kompletní talíř- na čem stojí?
1) ovoce a zelenina
Zdravý talíř vychází opravdu z kruhového modelu, který můžeš jednoduše rozdělit na výseče.Podle nich se pak můžeš jednoduše orientovat. Celou polovinu tvoří ovoce a zelenina, tedy hlavně zelenina. Ovoce má menší zastoupení, je považováno spíše za dezert a dokonce se doporučuje spíše v tepelně upravené formě. Zelenina je naopak zastoupená hojně a měla by být na talíři zastoupena v trojím provedení- tepelně upravená, fermentovaná a syrová.
2) Zdravé bílkoviny - jde to i bez masa
Teorie kompletního talíře je poměrně dost zaměřena vegetariánsky. Maso se prakticky nedoporučuje, maximálně rybí. Mléčné výrobky dnes výživoví poradci také spíše zakazují. Odkud tedy bílkoviny čerpat? Základem jsou semínka, ořechy, luštěniny. Mr.Salatoff ti rovnou představí pro inspiraci tipy, co vyzkoušet a které dobroty zařadit, ať nestřídáš jen hrách s čočkou a vlašský s lískovým.
Semínka: chia, konopná, lněná, dýňová, sezamová, slunečnicová, kmínová nebo jádra- meruňky,
hroznů, z granátového jablka
Ořechy: lískové, vlašské, kešu, mandle, pistácie, pekanové, para, kokos, arašídy, piniové,
makadamové
Luštěniny: čočka klasická nebo červená, hrách, cizrna (tzv.římský hrách), fazole černé, čínské, mungo,
bob obecný, sója,
3) Obiloviny- jen celozrnné
Celozrnnost je podmínkou, a protože v českých sámoškách stále kralují rohlíky a chleba z bílé mouky, dostaneš rovnou další tipy, co raděj vybrat. Doporučují se jáhly, ovesné vločky, žitné pečivo s kváskem, divoká rýže. Věz, že i těstoviny lze sehnat celozrnné, stejně tak rýži, nebo pečivo.
.jpg)
c) Další principy kompletního talíře
Zdravý talíř respektuje lokálnost a sezónnost. Řídí se roční dobou a místem strávníka. Celá teorie vychází z makrobiotiky, proto kdyby ses podíval pod její pokličku víc, dozvěděl by ses o rovnováze energií a vyvažování principu jing a jang jídlem i životním stylem. Cukry čerpá vyznavač zdravého talíře z ovoce nebo kvašených produktů, tuky ze semínek, takže na klasický zákusek nebo chleba se sádlem můžeš zapomenout.
3) Český oběd vs. svět
a) Česká klasika - gastrodemence
Česká klasika říká, že oběd je hlavním jídlem dne. Tradičně se celá rodina sejde u stolu a už se to tam sází: polévka s mastným okem, maso s knedlíkem a se zelím nebo špenátem a na závěr kalorického trojboje pěkně nakynuté sladké buchty. Zapít pivkem, svalit se na divan a s takovou náloží si minimálně hodinu schrupnout. Naštěstí k radosti Mr.Salatoffa se zvyky mění a tuhle „tradici“ už mnoho lidí opouští. Důvody jsou jednoduché- někdo by se rád po obědě věnoval práci nebo jiné aktivitě, někdo začíná být znepokojen rostoucím bříškem, někdo se zkrátka jen po obědě chce cítit dobře a ne jako pytel brambor. Termín gastrodemence, tedy otupělost po těžkém obědě, je strašákem všech, kteří chtějí odpoledne ještě podat výkon. Jak se jí tedy vyhnout?
b) Večeře- hlavní jídlo dne?
Pokud jsi někdy vycestoval z naší kotliny, víš, že ve světě se k obědu přistupuje různě. Na západě je za hlavní stravovací bod dne považována večeře, tzv. dinner nebo supper. Jako my se scházíme u oběda, v Anglii je pro rodinu středobodem večeře. Výživový poradce by ale tento styl hodování před spaním spíš nedoporučil, protože jedno ze zlatých stravovacích pravidel je, na noc se nepřejídat.
c) Brunch
Co tě ale může inspirovat z anglo-americké kultury lépe, je tzv.brunch, tedy pozdní snídaně (spojení angl.slov breakfast a lunch). Jídlo v době mezi snídaní a obědem, které může být vydatné, bývá typicky konzumováno v pomalém a línem režimu. U nás je tato jídelní kratochvíle oblíbená hlavně u mileneckých párů, kteří se na klasickou snídani nezvládnou „vykopat“ z postele, a tak navštěvují stravovací zařízení až kolem jedenácté. Stejně tak po včerejší pijatice nezvládne leckterý
oslavenec snídani na osmičku, a tak skončí v bistru dopoledne a přemýšlí, co by k snídaňoobědu, co by na kocovinu. Brunch se může klidně protáhnout i do odpoledních hodin.
d) Siesta
Siesta neboli poobědová pauza je typická pro země v pásu teplejšího klimatu, kde je přes poledne a po něm takové vedro, že nejefektivnější je naordinovat si šlofíka. V teplejších krajích bývají obědy lehké, často se při nich popíjí stolní víno a nesmí chybět silná káva na závěr. Středomořská kuchyně bývá obecně považována za jednu z nejzdravějších, proto se neboj nechat se inspirovat. Vždyť i v našich podmínkách se začíná klima pomalu měnit a v létě teploty často atakují tropické teploty.
e) Restaurace, vaření nebo dovoz?
Domácí vaření samozřejmě s ohledem na zdraví a cenu doporučuje Mr.Salatoff nejvíc. Pokud je kuchař zároveň strávníkem, ví přesně, co v pokrmu je, jaké je to kvality a navíc si toho může udělat kopu do zásoby. V současnosti už ale v Česku frčí všechny 3 možnosti. Restaurace pozbyly slavnostního puncu a lidé si zvykli chodit na oběd třeba denně. Výhoda je bezesporu to, že nemusíš stát u plotny a vybírat můžeš z meníček v širokém okolí, jsou-li v blízkosti restaurace. Správně zvolený dovoz ale může být varianta ještě lepší, zvlášť pokud si lze dopředu vytvořit jídelníček podle vlastních potřeb. Krabičkové diety nebo podniky se zaměřením na zdravou výživu tě mohou plnohodnotně zásobovat a nemusíš denně studovat, kde zrovna nabízí tvoje oblíbené jídlo.
Shrnutí na závěr
Až se příště zamyslíš, co k obědu, zkus si vzpomenout na kompletní talíř z tohoto článku. Není tak důležité, v kolik hodin si oběd dáš, jestli ti ho dovezou z restaurace rychle nebo ho budeš sám připravovat půl dne. Vždycky jde hlavně o obsah a tady se drž jednoduchých pravidel: hlavně zelenina a ovoce, výběr zdravých potravin, sezónnost, lokálnost, pestrost a barevnost.